S Olgou Bohuslavovou o ledových pustinách

Časopis Respekt - Rozhovor

S Olgou Bohuslavovou o ledových pustinách

Na téma života v „antarktickém domě“, antarktického výzkumu, objevných cest i touhy po opuštěném prostoru, jste dnes mohli diskutovat s Olgou Bohuslavovou, biogeografkou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Olga Bohuslavová (*1981) je studentkou doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor fyzická geografie, zaměření polární ekologie. V připravované dizertační práci se zabývá ekologií lišejníků na odledněných částech ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. V roce 2007 a 2008 se zúčastnila antarktických expedicí, kde spolu s dalšími vědci žila na české polární stanici Johanna Gregora Mendela a s geology, klimatology, biology a geografy zkoumala velkou část ostrova.Antarktida zůstává bezesporu nejpřísněji střeženým kouskem planety. Podle mezinárodní smlouvy podepsané ve Washingtonu v prosinci 1959 je možné kontinent využít pouze pro mírové účely. Zakazuje se tu těžba nerostů, budování vojenských základen, nukleární pokusy a zapovídají se i jakékoli nároky na území Antarktidy.V zálivech u antarktického pobřeží ale kotví stále více výletních lodí. V letech 2001 až 2002 sem přijelo 15 tisíc návštěvníků, v roce 2007 už jich bylo 40 tisíc. Vědci varují, že Antarktidě hrozí zanesení cizích rostlin a živočichů, které mohou zlikvidovat tamní jedinečný ekosystém. Na skalách, kde ještě donedávna rostly jen lišejníky, se v letních měsících objevují mračna hmyzu, hrozí ale i zavlečení dalších zvířat, třeba hlodavců, kteří by mohli zlikvidovat kolonie tučňáků nebo mořských chaluh či albatrosů (článek Ondřeje Nezbedy - Cesta bílým tichem - Respekt 15/09).

Dobrý den, jak hodnotíte boj Václava Klause na téma globální oteplování?
Iva Koutská
Dobrý den, boj Václava Klause na téma globální oteplování hodnotím negativně, ač je to samozřejmě dost problematické samo o sobě. Je to stále dokola se opakující téma, vědeckých důkazů, že tyto klimatické změny nejsou jen kolísáním, ale že lidstvo velkou měrou přispívá ke změně klimatu už je mnoho. Nevím proč Václav Klaus nebere v potaz vědce a odborníky, kteří této problematice opravdu rozumějí.

Dobry den, jak vnima ledovou pustinu zhyckany evropan? A jak zivot na jedne lodi, co ponorkova nemoc? Co Vas nejvice prekvapilo mile i nemile? Dekuji
Pietro
Dobrý den, no, oblast, kde leží česká základna v Antarktidě není úplně ledová pustina, je tam velký odledněný prostor, kde se právě zkoumají klimatické změny, ale prostor sám je absolutně mimo civilizaci, tudíž na Vás pocit "pustiny" určitě dolehne. Ponorková nemoc se naštěstí moc nekonala, přes den jsou víceméně všichni v terénu a pracují, večer se sejdete všichni "doma" na základně a jste rád mezi lidmi. Nejvíce mě překvapilo to, jak na mě Antarktida zapůsobila v pozitivním slova smyslu, je to opravdu silný zážitek...Nemile zase asi to, že logistika dopravy na toto vzdálené místo v organizaci Argentinců je poněkud komplikovaná, ale s tím se holt musí počítat...

Čím se vám Antarktida úplně nejvíc vryla do paměti i srdce?
Magdaléna
Nejvíc určitě jedinečností a nádherou přírody. Pohled z tabulových hor na moře a kry v něm, okolní ostrovy a oblaka je neopakovatelný...také vzdálenost na kterou vidíte je nestrovnatelná s tím co vidíte jinde, tudíž je kolem Vás obrovský prostor, který přehlédnete a člověk si uvědomí jak je malinký a ztracený tam někde daleko.

Jak moc pro vás cesta na Antarktidu byla objevitelská? Podařil se expedici nějaký skutečně důležitý objev?
Vilda Rameš
Objevitelská tato cesta byla hodně - jednak objevíte pro sebe nové místo na Zemi, poznáte líp sám sebe, své kolegy. Expedice se skládá z týmů různého vědeckého zaměření - biologové, meteorologové, geologové - objevy samozřejmě jsou a jsou důležité, ale většina z nich vyžaduje další bádání v laboratořích. Letos je několik velmi zajímavých biologických objevů a z těch co podpoří teorii klimatických změn je to, že se již několi sezon měří odtávání jednoho z ledovců v blízkosti stanice a tento ledovec stále ubývá.

Láká vás dobytí i druhého pólu?
Matěj R.
S dovolením pominu slovo "dobytí". Návštěva severního pólu mě neláká, arktické kraje (ne ty nejsevernější) ano.

Jsou skutečně podmínky na polární stanici tak tvrdé jak si obyčejný člověk (laik) představuje, nebo už mají polárníci v dnešní době k dispozici veškeré potřebné a dostupné vybavení?Jak se s takovou výzvou - arktické expedice- popere "křehká" žena?
Halina V. V.
Česká základna Johanna Gregora Mendla v současnosti patří k nejmodernějším stanicím v Antarktidě (Belgie bude mít modernější). Tudíž je to obydlí, které má téměř všechny náležitosti normálního bydlení v Evropě. technické vybavení je samozřejmě přizpůsobeno klimatickým podmínkám a nárokům na environmentální provoz, ale najdete tam sprchu, sporák, ledničku...Doufám, že jsem výzvu zvládla, neměla jsem nijaký zásadní problém.

Už když jste si vybírala obor studia polární ekologie, tak jste počítala s cestami do polárních oblastí a nebo jste si tento obor vybrala až po jejich návštěvě?
David Chuchma
Vstudovala jsem kombinaci předmětů, která je vhodná pro pokračování ve studiích polární ekologie. Tudíž to byla také souhra náhod, že jsem se o polární projekt začala zajímat a studia začínala v době kdy jsem nevěděla jeslti bude možné se expedice zůčastnit.

V článku Ondřeje Nezbedy se píše o touze po otevřeném prostoru a cestě bílým tichem: toužila jste i vy zažít naprosté ticho sněhových plání, jejich nekonečný prostor bez živé duše a samotu? Na co člověk myslí při putování arktickou krajinou?
Heřman Mikloš
No, to jste to docela vystihl...na ostrově Jamese Rosse - alespoň tam kde jsem se pohybovala já - nejsou sněhové pláně, já jsem je někdy měla nahrazeny stolovými horami, na kterých jsem bádala a všude okolo bylo moře plné ker. Pokud jsem se pohybovala sama, byla to opravdu asi největší samota, kterou jsem zažila. Na mysl se dostanou myšlenky, které tak často na povrch nevyplavou a je to asi dost niterní, chce to zkrátka zažít...

Co si mám představit pod označením antarktický dům?Děkuji za odpověď.
Tonda Hrástek
Antarktický dům jak ho znám z ostrova Jamese Rosse je jednoduchý domek o velikosti cca 10x20 m, kde je jedna kuchyň a a si 7 pokojů, malá koupelna, 2 laboratoře a strojovna. K "antarktickému domu" patří 9 technických kontejnerů ve kterých se zajišťuje vše potřebné pro fungování stanice.

Je výskyt lišejníků na jižním pólu zcela odlišný od jejich výskytu na pólu severním?
Ladislav Richtrmoc
Jižní a Severní pól jsou již tak extrémní oblasti, že hodnotit výskyt lišejníků a rozdíly mezi přímo zde by asi nebylo nejpřesnější. Pokud bych tuto otázku zobecnila - např. na jižní polární oblast (např. Česká stanice J.G.Mendela leží těsně před polárním kruhem) a severní polární oblast, tak druhy jsou určitě rozdílné a i jejich množství. Je to dáno ale také zeměpisnou šířkou - oblasti ve stejné z.š. na jihu jsou mnohem drsnější z hlediska klimatu, než ty na severní polokouli, kde jich bude více druhů ve větším zastoupení. Také ale existují druhy lišejníků, které rostou v obou polárních oblastech.

Píšete, že ledovec poblíž stanice taje, vyskytují se pod ním lišejníky rovnou, nebo obsadí nově získaný prostor?
Vl. Richtrmoc
Ne, v Antarktidě trvá docela dlouho (desítky a stovky! let) než takový lišejník vyroste. Pod ledem lišejníky nerostou, ledovec se pohybuje. Lišejníky obsazují nově získaný prostor, ale trvá to opravdu dlouho - v těchto oblastech lišejníky rostou extrémně pomalu.

Je stanice Johanna Gregora Mendela využívána celoročně? Mohou ji využívat i vědci z ostatních zemí?
Vl. Marek
Je využívána pouze v době austrálního léta - (naší zimy). V autrální zimě jsou tam tvrdé podmínky, stanice na zimní provoz není konstruovaná a ani vědci z oborů, kteří se expedic účastní by tam neměli práci.Ano, je využívána i jinými vědci - letos byli na stanici kolegové z Argentiny, minulé sezony glaciolog z Irska.

Jsou výzkumné práce v arktidě nějak rozděleny mezi jednotlivé stanice, nebo vědecké týmy někdy pracují na stejných nebo podobných projektech? Jsou výsledky vašeho výzkumu k dispozici i dalším týmům?
Lenka Jeřábková (jerabina@seznam.cz)
V Antarktidě (jižní polární oblast) je již velké množství výzkumných stanic a pracuje se jistě na mnoha podobných projektech, ale např. různými metodami a také je vždy zkoumání omezeno na oblast přilehlou ke stanici. (samozřejmě na výjimky expedic, které jsou mobilní, nebo putují do konkrétních oblastí ze svých základen). Mnoho projektů je také společných a pracují na nich týmy z různých stanic a zemí. Co se týká výsledků - obecně jsou samozřejmě k dispozici, ale většinou až po opublikování v odborných článcích je možné sdílet konkrétnější data.

Publikovala jste své zážitky v nějaké knížce nebo webových stránkách?
Metůdek
V knížce určitě ne, byla to výzkumná expedice a takovou ambici jsem neměla, vydávat knížku. Spíše se věnuji přednáškám a promítání fotek, webové stránky také jsou, ale ne vyloženě o zážitcích.

Děkuji za předchozí odpověď: Ještě se vás zeptám, využívá se na provoz polární stanice přírodních zdrojů energie? Solární panely? Větrná eletrárna? Biopaliva apod.?
Tonda Hrástek

Ano, je snaha využívat přírodní zdroje na maximum, tudíž je stanice pokryta solárními panely (ohřívají vodu) a na každém z kontejnerů je větrná elektrárna. Vítr je v antarktické krajině obecně hodně silný, velmi často je možné jet pouze na větrné elektrárny.

Jsou lišejníky z Arktidy využívány ve farmaceutickém průmyslu?
Petr Němček
Lišejníky z Arktidy (severní polární oblast) jsou využívány ve farmacii - léčí se s nimi např. horní cesty dýchací. Tyto druhy lze ale nalézt na mnoha místech Evropy, ne jen v Arktidě. Jestli jsou také některé antarktické druhy využívány ve farmacii, to nevím, ale myslím, že spíš ne.

Budou díky dotacím na vědu a výzkum badatelské cesty častější nebo naopak?
Miroslav Pavlát
Tak to je těžko předpovědět - z pohledu preferencí dotací na některé oblasti ve vědě by se mohlo zdát, že cesty (do polárních oblastí) by měly být častějsí, ale toto není jediné kritérium, záleží to na více okolnostech.

Zdroj: http://www.respekt.cz/rozhovory-detail.php?sel_id=218

Czech scientists on the Earth’s coldest continent

April 13, 2007 | Lucie Brožová

Because of their fundamental role in climate change, the earth’s polar regions are currently receiving much attention from scientists from all over the world, including experts from the Czech Republic.

In Paris on March 2, 2007-2008 was declared the International Polar Year, the largest scientific project of the last half-century. Over 50 000 scientists from more than 60 countries including the Czech Republic will partake in the project. The main subject of research will be climate change in the Artic and Antarctic regions and its consequences for the entire planet.

The Antarctic and Czech experts

Czech scientists have been active in the polar regions since the 1960s. During previous expeditions they used the polar stations of other countries. This year however, they succeeded in establishing their own station. On February 2, 2007 the Czech scientific polar station on James Ross Island on the northwestern coast of the Antarctic Peninsula was festively inaugurated.

Ulu Peninsula on the western part of the island was chosen as the location for the station. It is one of the largest areas of glacial retreat in the Antarctic. The phenomenon of glacial retreat is, geologically speaking, relatively recent. It has only started 6000 years ago and still continues today.

The Czech station on James Ross Island in Antarctica. Source: ČTK

The gradually receding ice sheet in the region is very interesting for scientists. Here they can study the changes to the Earth’s surface, which have occurred in completely different conditions. The goal of the Czech expedition’s scientific program is to perform a comprehensive study of this phenomenon in the region.

“It should all culminate with the creation of a model of glacial retreat in the Antarctic. Using this model, it should be possible to change some of the parameters and observe the subsequent effects of a simulated environment. Polar ecosystems are relatively simple, so they are quite easy to study; however, they are also very sensitive to exterior changes, so the whole process of global warming can damage them quite a bit. With such a model, we can introduce future parameters and study how the ecosystem will behave. On this basis it is possible to estimate its destruction,” explains Professor RNDr. Pavel Prošek, CSc, leader of Masaryk University’s scientific team.

The Antarctic coasts are less extreme in temperature and are damper than the interior of the continent. The daily temperature here is around freezing and in the winter it drops to minus 30 degrees Celsius. The continental area often experiences lows of minus 90 degrees Celsius. The more accommodating coastal climate allows cyanobacteria, algae, lichen, moss and soil animals to survive, while the sea is a source of sustenance for an array of birds and sea mammals.

Johan Gregor Mendel Station

The Czech station was named after the famous Moravian scientist Johan Gregor Mendel (1822-1884) who was a pioneer in modern genetics and meteorology.

Its celebratory opening took a year of preparation. The project, which is sponsored by Brno’s Masaryk University, was started by the Czech Republic’s Ministry of Schools, Youth and Physical Education in 1999. The preparations on James Ross Island were finally completed in 2002. The whole project, however, had to be approved by members of the Antarctic Treaty Consultative Meeting. This was done in 2004, after which construction could finally begin. The foundations of the station were finished in March of last year.

The Czech polar station is able to accommodate 15 to 20 people. It is composed of a main building, which provides space for accommodation, eating, laboratory work and relaxation, and nine technical containers.

The Johan Gregor Mendel Czech Polar Station. Source: ČTK

The station project is ecologically accommodating both in its technical construction and infrastructure and the station’s sources of energy. Its operation is provided in large part with the help of renewable resources including small wind power plants and solar collectors.

The station will serve researchers from Masaryk University as well as other Czech and foreign institutions for the next twenty to thirty years.

The cost of building the station was around 60 million crowns, which was provided by the Ministry of Schools, Youth and Physical Education and Masaryk University in Brno.

Currently the university provides funds from its own reserves for the operation of the station and the shipment of materials. Nevertheless, its rector, Professor Petr Fiala, hopes that the government will also help carry the costs. “We will have more meetings so that part of the logistical costs, which are essential for the station’s operation, will be covered by the Czech government,” said the rector.

The first scientific season

The first tests at the Czech polar station were a success. The research team, made up of scientists from Masaryk University, the Czech Geological Service and the Academy of Science, lasted a full eight weeks.

“This year’s season was very important for us because it was the first time we were at home in Antarctica, at our own base,” said the expedition’s leader Pavel Prošek after returning.

“We are very happy with the station. Its technical systems didn’t let us down. It was capable of standing up against the wind that we had to endure,” affirmed Prošek.

Thirteen geologist, climatologists and biologists participated in the expedition. The geologists focused on reconstructing glaciations in relation to global climate changes. The climatologists devoted themselves to the influence of atmospheric factors on the behavior of solar radiation and important parts of its spectrum (UV for example). Researchers from the Czech Geological Service continued the essential geological mapping of vast regions on the north of the island and on neighboring islands since a geological map of the area hadn’t existed up until now.

The biological research was focused mainly on the cyanobacteria, algae, lichen and moss. Researchers studied their ability to adapt to the extreme conditions.

Olga Bohuslavová, one of the expedition’s participants, preparing a photo from February 22 of four small glass cases close to the Czech station. Source: ČTK

The biologists set up four small glass cases – Plexiglas containers with an open lid covering an area of 1.5 square meters. With the help of these containers they will learn how moss and lichen react to global warming.

The glass containers simulate the conditions that the Earth is expected to experience during the next 150 years, when the temperature is expected to rise by between 1.5 and 2 degrees Celsius. During the next 15 to 20 years, scientists will learn how this change in the Antarctic region will occur.

Life at the station

Living and carrying out research at the station is possible only during the Antarctic summer, which last from December to March, when temperatures hover around the freezing point. Nevertheless, the research program must always adapt to sudden changes in the weather; sunshine alternates with snowstorms and winds reaching speeds of more than 150 kilometers per hour.

In favorable weather, groups of researchers spend several days at a time away from the base.

Climatologists, biologists and geologists on their way to map the surrounding area. Source: ČTK

“The relatively large area of the region requires staying in tents in remote locations for several days at a time. The weather this year, at least in the first days, definitely helped us and during the first stay at such a camp we experienced an unbelievable nine days of warm, sunny, windless weather. Such a period of good weather is quite exceptional in Antarctica. More often the weather alternates about every two or three days, and the change can come quite suddenly. When we got caught out in a snow storm some 20 kilometers from the station we stayed in the tent for three days. Visibility in conditions of driven snow is minimal and wandering more than several tens of meters away from the tent can be quite dangerous,” explains Ondřej Marvánek, who describes the life of a researcher at the Artic circle on the portal EnviWeb.cz.

The research season has reached as successful conclusion as the harsh, dark Antarctic winter begins. However, most of the work is only just beginning for the researchers. They will now start the job of analyzing the collected samples and data. At the end of this year the Czech scientists will again return to the Czech polar station, when it will again be summer in the southern hemisphere.

http://www.czech.cz/en/current-affairs/economy-business-science/....

Antarktida člověka prostě dostane, říkají čeští polárníci

23. března 2007 12:23, aktualizováno 14:44

Mendelova polární základna na ostrově Jamese Rosse přišla o své dočasné obyvatele. Čeští vědci z brněnské Masarykovy univerzity se po dvou měsících bádání vrátili na domovský kontinent. Antarktida člověka prostě dostane, přiznali v on-line rozhovoru.

Zájem čtenářů o dojmy českých vědců byl značný. Otázky se nejčastěji točily kolem způsobu života na základně, výsledků bádání i mezilidských vztahů na odlehlém ostrově.

ODPOVĚDI POLÁRNÍKŮ ČTĚTE ZDE

"Romantika je tam především, nádherná krajina - ledovce, moře, západy slunce, oblaka. A hlavně všeobjímající ticho...," zavzpomínali vědci v jedné odpovědi.

Se čtenáři iDNES.cz si ze skupiny patnácti polárníků, kteří se expedice účastnili, povídali šestatřicetiletý klimatolog Kamil Láska a jeho kolegové geografka Olga Bohuslavová (26 let) a o dva roky starší expert na geomorfologii Ondřej Marvánek.

Několik čtenářů také projevilo zájem badatele na Antarktidu v některé z příštích misí doprovázet. "Šikovný student šanci má a nemusí být nutně biolog," dali vědci naději svých nástupcům.

V Antarktidě existuje asi padesát základen, na ostrově Jamese Rosse ale působí jenom Češi.

"Před námi tu zhruba před deseti, patnácti lety pracovali jenom Britové a Argentinci. Pro mnohé vědecké disciplíny je proto ostrov takříkajíc pole neorané," říká klimatolog Kamil Láska.

Patnáct vědců s kvalifikací geologů, biologů nebo geografů zkoumalo od poloviny ledna jedinečné podmínky na Antarktidě. Zajímaly je hlavně změny klimatu a jejich dopady na odledněná území zvaná antarktické oázy. - více zde

Lehké to vědecká mise během arktického léta rozhodně neměla. Zamrzlý kontinent pravidelně zkoušel její trpělivost při silných sněhových vichřicích s rychlostí větru až sto kilometrů v hodině. - více zde

Naštěstí mohli pozorovat i jiné přírodní úkazy. "Zaznamenali jsme tři větší epizody tolik známé ozonové díry, které se projevily mnohonásobně větší intenzitou UV záření dopadajícího na zemský povrch," popisuje klimatolog Kamil Láska.

S prezidentem Klausem, který se netají svou antipatií k názoru vědců o vlivu člověka na globální oteplování, by se Kamil Láska zřejmě neshodl. "Důkazy, které vědci podali, jsou nyní velmi konkrétní. Přesto bude trvat ještě několik let, než se podaří pochopit celý klimatický systém včetně jeho zpětných vazeb na antarktický ledovcový štít."

Sám také jednu změnu klimatu mohl pozorovat. Meziročně tu stoupla teplota vzduchu o jeden stupeň, což se začíná projevovat mimo jiné táním zdejší ledovcové hmoty. Vědci se proto zaměřili i na důsledky klimatických změn na místní biotopy a organismy.

"Většina experimentů, které jsme během letošní expedice založili, přinese první důkazy o dopadu globálního oteplování až za několik roků," říká vědec. Některé výsledky zkoumání ale budou více "hmatatelné" mnohem dříve.

Nejdéle na ostrově pracuje skupina geologů, která už pracuje na vůbec první geologické mapě ostrova Jamese Rosse. Tu Česká geologická služba vydá napřesrok.Biologové na ostrově prozměnu objevili několik nových druhů řas a sinic.

Stavba polární stanice stála bezmála šedesát milionů korun. Komplex by měl sloužit 20 až 30 let.

http://zpravy.idnes.cz/antarktida-cloveka-proste-dostane-rikaj....

Antarktida - návrat z expedice

reportáž z pořadu Střepiny
18.3.2007

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=51835&238p=STREPINY&=&238d=18.03.2007&238o=

Zvukové záznamy expedice

Čeští vědci jsou na cestě domů. Antarktický ostrov Jamesse Rosse, na kterém působili téměř dva měsíce, opustili v polovině tohoto týdne. Domů si vezou přes čtvrt tuny vzorků a důležitých poznatků o přírodě nejchladnějšího kontinentu světa. Mluví Olif:-)
08.03.2007 21:20 Stalo se dnes (ČRo 1 - Radiožurnál)
http://www2.rozhlas.cz/stream/00516776.mp3

Členové české vědecké expedice v Antarktidě už jsou sbaleni a čekají na odlet domů. Po téměř dvouměsíčním pobytu na nejchladnějším kontinentu je na ostrově Jamesse Rosse drží už jen špatné počasí.
28.02.2007 15:10 Odpolední Radiožurnál
http://www2.rozhlas.cz/stream/00513111.mp3

Tento týden byla oficiálně pokřtěna česká vědecká polární stanice v Antarktidě. Zařízení, zbudované na ostrově Jamesse Rosse Masarykovou univerzitou Brno nese jméno zakladatele genetiky - Johanna Gregora Mendela. Mluví Olif:-)
25.02.2007 16:20 Odpolední Radiožurnál
http://www2.rozhlas.cz/stream/00513102.mp3

Seznam nahrávek ČRo

Antarktida očima českých vědců

---

12.3.2007 - Letošní výprava českých vědců do Antarktidy skončila. Tým patnácti odborníků, který zde pracoval po dobu antarktického léta, již opustil vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Podívejte se na Antarktidu jejich očima.

---

Prohlédni fotky

- ANTARKTIDA

---

---

---

---

Členové skupiny se po příletu a "oživení“ stanice záhy pustili do vědecké práce: botanici vybrali na odledněné části ostrova oblasti vhodné pro své experimenty, geologové začali s obhlídkou terénu a klimatologové se pustili do zjišťování dat o počasí naměřených technikou v uplynulých měsících, kdy byla polární stanice opuštěná.

Tábor v Brandy Bay
* Klikněte na fotky pro originální velikost

Geologové zkoumali vulkanické aktivity na ostrově či současné procesy utváření zemského povrchu, botanici se zaměřili hlavně na sinice, řasy, mechy a lišejníky, biologové sledovali reakce mechů a lišejníků na globální oteplování a extrémní stavy klimatu. Geologové kromě toho dál pokročili v práci na geologické mapě oblasti, o niž je velký zájem i mezi zahraničními vědci.

Bibby Point od moře

Čeští badatelé pracovali v extrémních podmínkách a život jim často komplikovaly rozmary počasí. Teploty klesaly až na 20 stupňů pod nulou a vítr dosahoval rychlosti přes 150 kilometrů v hodině. Polárníci si však užili i teplejších letních dnů a antarktických krás. Fotografie, které poslali domů ještě během svého pobytu, to dostatečně vystihují.

Ledopád na ostrove Vega

Sezona a expedice je u konce, práce však rozhodně nekončí. Vzorky získané při prvním pobytu na české antarktické stanici teď čekají na další zpracování v domácích laboratořích.

Výjezd geologů Petra Mixy, Františka Holuba, Bedřicha Mlčocha a Daniela Nývlta (zleva doprava) do terénu.

Přílet vrtulníkem na Mendelovu stanici

Dropstone v laminovaných pískovcích

Párek tučňáků kroužkových

Vědci z MU odjeli na českou polární stanici na Antarktidě

MĚSÍČNÍK MASARYKOVY UNIVERZITY
leden 2007

Geologové, biologové, geografové a dva technici tvoří patnáctičlenný
tým české polární expedice, která na konci prosince
odletěla do Antarktidy. Expedice pod vedením profesora PřF MU
Pavla Proška bude u polárního kruhu asi dva měsíce zkoumat
vývoj odledněného území a jeho klima a bude se věnovat též
problémům globálního oteplování.
V uplynulých šesti letech vybudovala MU na antarktickém ostrově Jamese
Rosse českou polární stanici Johanna Georga Mendela. „Letošní rok bude
významný v tom, že stanice bude slavnostně otevřena a začne se zde realizovat
skutečná výzkumná činnost,“ uvedl rektor Petr Fiala. „Při slavnostním
otevření stanice se připravuje podepsání dvou dohod o spolupráci
v Antarktidě, nejenom vědecké, ale také logisticko-technické, a to s antarktickými
institucemi v Argentině a Chile,“ upřesnil vedoucí polární expedice
Pavel Prošek.
Čeští vědci se soustředí na mladá odledněná území Antarktidy, na jejich
funkci a vývoj. „Tento problém je aktuální, protože souvisí s globální změnou
klimatu. Naše stanice se nachází při východním pobřeží Antarktického
poloostrova, kde dochází k největšímu oteplování klimatu. To nám dává velkou
šanci dešifrovat následky tohoto procesu pro vývoj antarktických ekosystémů,“
vysvětlil Prošek. „Jedeme do Antarktidy i proto, aby vznikl model
antarktického odledněného sytému, který by umožnil předpovědět jeho budoucí
změny,“ řekl vedoucí expedice. Do Antarktidy jede převaha odborníků
z Masarykovy univerzity. Dva pracovníci jsou z Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích a čtyři pracovníci z České geologické služby z Prahy.
„Výsledkem je projekt postavený zcela na českém vědeckém potenciálu,“ řekl
Prošek. Česká polární výprava je složena z několika profesí. Jsou to geografové,
geologové, klimatologové, biologové a glaciolog. Výpravy se účastní
i dva studenti MU. „Jsou to doktorandi Olga Bohuslavová, která se bude
věnovat výzkumu lišejníků, a Ondřej Marvánek, jenž bude zkoumat procesy
modelování zemského povrchu,“ řekl Pavel Prošek. „Do budoucna by se
mohlo do expedice zapojit čtyři až pět studentů,“ odhadl Miloš Barták z Přírodovědecké
fakulty MU. „Všichni členové expedice už v Antarktidě byli,
s výjimkou Olgy Bohuslavové, která se však seznámila s výzkumnými činnostmi
ve Švédsku za polárním kruhem,“ upřesnil Barták.
Na jižní polokouli stráví čeští vědci přibližně dva měsíce. Ačkoli je teď na
Antarktidě léto, sněží tam a denní teplotyse pohybují mezi minus pěti a deseti stupni Celsia. „Pobyt venku po hodině už moc příjemný není, protože v Antarktidě je vysoká vlhkost vzduchu
a silný vítr,“ dodal Miloš Barták. Hlavními tvůrci projektu české polární
stanice jsou vědci z Masarykovy univerzity. Náklady na vybudování stanice,
které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, činily
přibližně šedesát milionů korun. Česká polární stanice na Antarktidě má odborníkům
z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí
sloužit příštích dvacet až třicet let.
Pavla Ondrušková

Muni.cz leden2007
http://www.rect.muni.cz/info/images/pdfmuni/muni0107.pdf