Friday, April 13, 2007

Czech scientists on the Earth’s coldest continent

April 13, 2007 | Lucie Brožová

Because of their fundamental role in climate change, the earth’s polar regions are currently receiving much attention from scientists from all over the world, including experts from the Czech Republic.

In Paris on March 2, 2007-2008 was declared the International Polar Year, the largest scientific project of the last half-century. Over 50 000 scientists from more than 60 countries including the Czech Republic will partake in the project. The main subject of research will be climate change in the Artic and Antarctic regions and its consequences for the entire planet.

The Antarctic and Czech experts

Czech scientists have been active in the polar regions since the 1960s. During previous expeditions they used the polar stations of other countries. This year however, they succeeded in establishing their own station. On February 2, 2007 the Czech scientific polar station on James Ross Island on the northwestern coast of the Antarctic Peninsula was festively inaugurated.

Ulu Peninsula on the western part of the island was chosen as the location for the station. It is one of the largest areas of glacial retreat in the Antarctic. The phenomenon of glacial retreat is, geologically speaking, relatively recent. It has only started 6000 years ago and still continues today.

The Czech station on James Ross Island in Antarctica. Source: ČTK

The gradually receding ice sheet in the region is very interesting for scientists. Here they can study the changes to the Earth’s surface, which have occurred in completely different conditions. The goal of the Czech expedition’s scientific program is to perform a comprehensive study of this phenomenon in the region.

“It should all culminate with the creation of a model of glacial retreat in the Antarctic. Using this model, it should be possible to change some of the parameters and observe the subsequent effects of a simulated environment. Polar ecosystems are relatively simple, so they are quite easy to study; however, they are also very sensitive to exterior changes, so the whole process of global warming can damage them quite a bit. With such a model, we can introduce future parameters and study how the ecosystem will behave. On this basis it is possible to estimate its destruction,” explains Professor RNDr. Pavel Prošek, CSc, leader of Masaryk University’s scientific team.

The Antarctic coasts are less extreme in temperature and are damper than the interior of the continent. The daily temperature here is around freezing and in the winter it drops to minus 30 degrees Celsius. The continental area often experiences lows of minus 90 degrees Celsius. The more accommodating coastal climate allows cyanobacteria, algae, lichen, moss and soil animals to survive, while the sea is a source of sustenance for an array of birds and sea mammals.

Johan Gregor Mendel Station

The Czech station was named after the famous Moravian scientist Johan Gregor Mendel (1822-1884) who was a pioneer in modern genetics and meteorology.

Its celebratory opening took a year of preparation. The project, which is sponsored by Brno’s Masaryk University, was started by the Czech Republic’s Ministry of Schools, Youth and Physical Education in 1999. The preparations on James Ross Island were finally completed in 2002. The whole project, however, had to be approved by members of the Antarctic Treaty Consultative Meeting. This was done in 2004, after which construction could finally begin. The foundations of the station were finished in March of last year.

The Czech polar station is able to accommodate 15 to 20 people. It is composed of a main building, which provides space for accommodation, eating, laboratory work and relaxation, and nine technical containers.

The Johan Gregor Mendel Czech Polar Station. Source: ČTK

The station project is ecologically accommodating both in its technical construction and infrastructure and the station’s sources of energy. Its operation is provided in large part with the help of renewable resources including small wind power plants and solar collectors.

The station will serve researchers from Masaryk University as well as other Czech and foreign institutions for the next twenty to thirty years.

The cost of building the station was around 60 million crowns, which was provided by the Ministry of Schools, Youth and Physical Education and Masaryk University in Brno.

Currently the university provides funds from its own reserves for the operation of the station and the shipment of materials. Nevertheless, its rector, Professor Petr Fiala, hopes that the government will also help carry the costs. “We will have more meetings so that part of the logistical costs, which are essential for the station’s operation, will be covered by the Czech government,” said the rector.

The first scientific season

The first tests at the Czech polar station were a success. The research team, made up of scientists from Masaryk University, the Czech Geological Service and the Academy of Science, lasted a full eight weeks.

“This year’s season was very important for us because it was the first time we were at home in Antarctica, at our own base,” said the expedition’s leader Pavel Prošek after returning.

“We are very happy with the station. Its technical systems didn’t let us down. It was capable of standing up against the wind that we had to endure,” affirmed Prošek.

Thirteen geologist, climatologists and biologists participated in the expedition. The geologists focused on reconstructing glaciations in relation to global climate changes. The climatologists devoted themselves to the influence of atmospheric factors on the behavior of solar radiation and important parts of its spectrum (UV for example). Researchers from the Czech Geological Service continued the essential geological mapping of vast regions on the north of the island and on neighboring islands since a geological map of the area hadn’t existed up until now.

The biological research was focused mainly on the cyanobacteria, algae, lichen and moss. Researchers studied their ability to adapt to the extreme conditions.

Olga Bohuslavová, one of the expedition’s participants, preparing a photo from February 22 of four small glass cases close to the Czech station. Source: ČTK

The biologists set up four small glass cases – Plexiglas containers with an open lid covering an area of 1.5 square meters. With the help of these containers they will learn how moss and lichen react to global warming.

The glass containers simulate the conditions that the Earth is expected to experience during the next 150 years, when the temperature is expected to rise by between 1.5 and 2 degrees Celsius. During the next 15 to 20 years, scientists will learn how this change in the Antarctic region will occur.

Life at the station

Living and carrying out research at the station is possible only during the Antarctic summer, which last from December to March, when temperatures hover around the freezing point. Nevertheless, the research program must always adapt to sudden changes in the weather; sunshine alternates with snowstorms and winds reaching speeds of more than 150 kilometers per hour.

In favorable weather, groups of researchers spend several days at a time away from the base.

Climatologists, biologists and geologists on their way to map the surrounding area. Source: ČTK

“The relatively large area of the region requires staying in tents in remote locations for several days at a time. The weather this year, at least in the first days, definitely helped us and during the first stay at such a camp we experienced an unbelievable nine days of warm, sunny, windless weather. Such a period of good weather is quite exceptional in Antarctica. More often the weather alternates about every two or three days, and the change can come quite suddenly. When we got caught out in a snow storm some 20 kilometers from the station we stayed in the tent for three days. Visibility in conditions of driven snow is minimal and wandering more than several tens of meters away from the tent can be quite dangerous,” explains Ondřej Marvánek, who describes the life of a researcher at the Artic circle on the portal EnviWeb.cz.

The research season has reached as successful conclusion as the harsh, dark Antarctic winter begins. However, most of the work is only just beginning for the researchers. They will now start the job of analyzing the collected samples and data. At the end of this year the Czech scientists will again return to the Czech polar station, when it will again be summer in the southern hemisphere.

http://www.czech.cz/en/current-affairs/economy-business-science/....

Friday, March 23, 2007

Antarktida člověka prostě dostane, říkají čeští polárníci

23. března 2007 12:23, aktualizováno 14:44
Mendelova polární základna na ostrově Jamese Rosse přišla o své dočasné obyvatele. Čeští vědci z brněnské Masarykovy univerzity se po dvou měsících bádání vrátili na domovský kontinent. Antarktida člověka prostě dostane, přiznali v on-line rozhovoru.

Zájem čtenářů o dojmy českých vědců byl značný. Otázky se nejčastěji točily kolem způsobu života na základně, výsledků bádání i mezilidských vztahů na odlehlém ostrově.

ODPOVĚDI POLÁRNÍKŮ ČTĚTE ZDE

"Romantika je tam především, nádherná krajina - ledovce, moře, západy slunce, oblaka. A hlavně všeobjímající ticho...," zavzpomínali vědci v jedné odpovědi.

Se čtenáři iDNES.cz si ze skupiny patnácti polárníků, kteří se expedice účastnili, povídali šestatřicetiletý klimatolog Kamil Láska a jeho kolegové geografka Olga Bohuslavová (26 let) a o dva roky starší expert na geomorfologii Ondřej Marvánek.

Několik čtenářů také projevilo zájem badatele na Antarktidu v některé z příštích misí doprovázet. "Šikovný student šanci má a nemusí být nutně biolog," dali vědci naději svých nástupcům.

V Antarktidě existuje asi padesát základen, na ostrově Jamese Rosse ale působí jenom Češi.

"Před námi tu zhruba před deseti, patnácti lety pracovali jenom Britové a Argentinci. Pro mnohé vědecké disciplíny je proto ostrov takříkajíc pole neorané," říká klimatolog Kamil Láska.

Krajina na Antarktidě

Patnáct vědců s kvalifikací geologů, biologů nebo geografů zkoumalo od poloviny ledna jedinečné podmínky na Antarktidě. Zajímaly je hlavně změny klimatu a jejich dopady na odledněná území zvaná antarktické oázy. - více zde

Lehké to vědecká mise během arktického léta rozhodně neměla. Zamrzlý kontinent pravidelně zkoušel její trpělivost při silných sněhových vichřicích s rychlostí větru až sto kilometrů v hodině. - více zde

Naštěstí mohli pozorovat i jiné přírodní úkazy. "Zaznamenali jsme tři větší epizody tolik známé ozonové díry, které se projevily mnohonásobně větší intenzitou UV záření dopadajícího na zemský povrch," popisuje klimatolog Kamil Láska.

Čeští vědci v Antarktidě

S prezidentem Klausem, který se netají svou antipatií k názoru vědců o vlivu člověka na globální oteplování, by se Kamil Láska zřejmě neshodl. "Důkazy, které vědci podali, jsou nyní velmi konkrétní. Přesto bude trvat ještě několik let, než se podaří pochopit celý klimatický systém včetně jeho zpětných vazeb na antarktický ledovcový štít."

Sám také jednu změnu klimatu mohl pozorovat. Meziročně tu stoupla teplota vzduchu o jeden stupeň, což se začíná projevovat mimo jiné táním zdejší ledovcové hmoty. Vědci se proto zaměřili i na důsledky klimatických změn na místní biotopy a organismy.

"Většina experimentů, které jsme během letošní expedice založili, přinese první důkazy o dopadu globálního oteplování až za několik roků," říká vědec. Některé výsledky zkoumání ale budou více "hmatatelné" mnohem dříve.

Nejdéle na ostrově pracuje skupina geologů, která už pracuje na vůbec první geologické mapě ostrova Jamese Rosse. Tu Česká geologická služba vydá napřesrok.Biologové na ostrově prozměnu objevili několik nových druhů řas a sinic.

Stavba polární stanice stála bezmála šedesát milionů korun. Komplex by měl sloužit 20 až 30 let.

http://zpravy.idnes.cz/antarktida-cloveka-proste-dostane-rikaj....

Sunday, March 18, 2007

Antarktida - návrat z expedice

reportáž z pořadu Střepiny
18.3.2007

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=51835&238p=STREPINY&=&238d=18.03.2007&238o=

Zvukové záznamy expedice

Čeští vědci jsou na cestě domů. Antarktický ostrov Jamesse Rosse, na kterém působili téměř dva měsíce, opustili v polovině tohoto týdne. Domů si vezou přes čtvrt tuny vzorků a důležitých poznatků o přírodě nejchladnějšího kontinentu světa. Mluví Olif:-)
08.03.2007 21:20 Stalo se dnes (ČRo 1 - Radiožurnál)
http://www2.rozhlas.cz/stream/00516776.mp3

Členové české vědecké expedice v Antarktidě už jsou sbaleni a čekají na odlet domů. Po téměř dvouměsíčním pobytu na nejchladnějším kontinentu je na ostrově Jamesse Rosse drží už jen špatné počasí.
28.02.2007 15:10 Odpolední Radiožurnál
http://www2.rozhlas.cz/stream/00513111.mp3


Tento týden byla oficiálně pokřtěna česká vědecká polární stanice v Antarktidě. Zařízení, zbudované na ostrově Jamesse Rosse Masarykovou univerzitou Brno nese jméno zakladatele genetiky - Johanna Gregora Mendela. Mluví Olif:-)
25.02.2007 16:20 Odpolední Radiožurnál
http://www2.rozhlas.cz/stream/00513102.mp3

Seznam nahrávek ČRo

Monday, March 12, 2007

Antarktida očima českých vědců




12.3.2007 - Letošní výprava českých vědců do Antarktidy skončila. Tým patnácti odborníků, který zde pracoval po dobu antarktického léta, již opustil vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Podívejte se na Antarktidu jejich očima.

Členové skupiny se po příletu a "oživení“ stanice záhy pustili do vědecké práce: botanici vybrali na odledněné části ostrova oblasti vhodné pro své experimenty, geologové začali s obhlídkou terénu a klimatologové se pustili do zjišťování dat o počasí naměřených technikou v uplynulých měsících, kdy byla polární stanice opuštěná.

Antarktida
Tábor v Brandy Bay
* Klikněte na fotky pro originální velikost

Geologové zkoumali vulkanické aktivity na ostrově či současné procesy utváření zemského povrchu, botanici se zaměřili hlavně na sinice, řasy, mechy a lišejníky, biologové sledovali reakce mechů a lišejníků na globální oteplování a extrémní stavy klimatu. Geologové kromě toho dál pokročili v práci na geologické mapě oblasti, o niž je velký zájem i mezi zahraničními vědci.

Antarktida
Bibby Point od moře

Čeští badatelé pracovali v extrémních podmínkách a život jim často komplikovaly rozmary počasí. Teploty klesaly až na 20 stupňů pod nulou a vítr dosahoval rychlosti přes 150 kilometrů v hodině. Polárníci si však užili i teplejších letních dnů a antarktických krás. Fotografie, které poslali domů ještě během svého pobytu, to dostatečně vystihují.

Antarktida
Ledopád na ostrove Vega

Sezona a expedice je u konce, práce však rozhodně nekončí. Vzorky získané při prvním pobytu na české antarktické stanici teď čekají na další zpracování v domácích laboratořích.

Antarktida
Výjezd geologů Petra Mixy, Františka Holuba, Bedřicha Mlčocha a Daniela Nývlta (zleva doprava) do terénu.

Antarktida
Přílet vrtulníkem na Mendelovu stanici

Antarktida
Dropstone v laminovaných pískovcích

Antarktida
Párek tučňáků kroužkových

Thursday, March 1, 2007

Vědci z MU odjeli na českou polární stanici na Antarktidě

MĚSÍČNÍK MASARYKOVY UNIVERZITY
leden 2007

Geologové, biologové, geografové a dva technici tvoří patnáctičlenný
tým české polární expedice, která na konci prosince
odletěla do Antarktidy. Expedice pod vedením profesora PřF MU
Pavla Proška bude u polárního kruhu asi dva měsíce zkoumat
vývoj odledněného území a jeho klima a bude se věnovat též
problémům globálního oteplování.
V uplynulých šesti letech vybudovala MU na antarktickém ostrově Jamese
Rosse českou polární stanici Johanna Georga Mendela. „Letošní rok bude
významný v tom, že stanice bude slavnostně otevřena a začne se zde realizovat
skutečná výzkumná činnost,“ uvedl rektor Petr Fiala. „Při slavnostním
otevření stanice se připravuje podepsání dvou dohod o spolupráci
v Antarktidě, nejenom vědecké, ale také logisticko-technické, a to s antarktickými
institucemi v Argentině a Chile,“ upřesnil vedoucí polární expedice
Pavel Prošek.
Čeští vědci se soustředí na mladá odledněná území Antarktidy, na jejich
funkci a vývoj. „Tento problém je aktuální, protože souvisí s globální změnou
klimatu. Naše stanice se nachází při východním pobřeží Antarktického
poloostrova, kde dochází k největšímu oteplování klimatu. To nám dává velkou
šanci dešifrovat následky tohoto procesu pro vývoj antarktických ekosystémů,“
vysvětlil Prošek. „Jedeme do Antarktidy i proto, aby vznikl model
antarktického odledněného sytému, který by umožnil předpovědět jeho budoucí
změny,“ řekl vedoucí expedice. Do Antarktidy jede převaha odborníků
z Masarykovy univerzity. Dva pracovníci jsou z Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích a čtyři pracovníci z České geologické služby z Prahy.
„Výsledkem je projekt postavený zcela na českém vědeckém potenciálu,“ řekl
Prošek. Česká polární výprava je složena z několika profesí. Jsou to geografové,
geologové, klimatologové, biologové a glaciolog. Výpravy se účastní
i dva studenti MU. „Jsou to doktorandi Olga Bohuslavová, která se bude
věnovat výzkumu lišejníků, a Ondřej Marvánek, jenž bude zkoumat procesy
modelování zemského povrchu,“ řekl Pavel Prošek. „Do budoucna by se
mohlo do expedice zapojit čtyři až pět studentů,“ odhadl Miloš Barták z Přírodovědecké
fakulty MU. „Všichni členové expedice už v Antarktidě byli,
s výjimkou Olgy Bohuslavové, která se však seznámila s výzkumnými činnostmi
ve Švédsku za polárním kruhem,“ upřesnil Barták.
Na jižní polokouli stráví čeští vědci přibližně dva měsíce. Ačkoli je teď na
Antarktidě léto, sněží tam a denní teplotyse pohybují mezi minus pěti a deseti stupni Celsia. „Pobyt venku po hodině už moc příjemný není, protože v Antarktidě je vysoká vlhkost vzduchu
a silný vítr,“ dodal Miloš Barták. Hlavními tvůrci projektu české polární
stanice jsou vědci z Masarykovy univerzity. Náklady na vybudování stanice,
které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, činily
přibližně šedesát milionů korun. Česká polární stanice na Antarktidě má odborníkům
z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí
sloužit příštích dvacet až třicet let.
Pavla Ondrušková

Muni.cz leden2007
http://www.rect.muni.cz/info/images/pdfmuni/muni0107.pdf

Saturday, February 17, 2007

Bádá mezi lišejníky a tučňáky
17. února 2007, Lidové noviny

Brňanka v Antarktidě – Olga Bohuslavová je jedinou ženou na polární stanici

BRNO Až se jednou budou psát dějiny polární stanice v Antarktidě, mohlo by se jméno Olgy Bohuslavové pojit s přídavky první a jediná. Mladá doktorandka Masarykovy univerzity se totiž stala první a jedinou ženou v premiérové oficiální vědecké výpravě českých polárníků. Na ostrov Jamese Rosse odjela se čtrnácti muži 26. prosince. Návrat výpravy, jejímž vědeckým úkolem je sledovat ekosystém odledněného území, je plánován na začátek března. Na otázky LN odpovídala přímo z Antarktidy.
LN Jak se vám žije za polárním kruhem?
Dobře a poměrně podle očekávání. Mám docela dobrý pocit. Pokud nám i nadále počasí dovolí, tak dokončíme do odletu z ostrova všechno, co jsme si předsevzali. To by bylo výborné. Zároveň ale cítím, že čas tu letí opravdu velmi rychle a přiznávám, že se už těším domů, i když je úžasně zajímavé být zde.
LN Jaké vědecké práci se v týmu věnujete?
Pod vedením svého školitele se zabýváme ekologií lišejníkových společenstev. Ostrov Jamese Rosse je totiž polární pouští a lišejníky spolu s mechorosty a řasami tu tvoří jedinou rostlinnou složku. Keříčkovité lišejníky vytvářejí bohaté porosty na okolních vulkanických horách.
LN Co tedy konkrétně zkoumáte?
Studujeme druhové složení lišejníků, jejich množství v souvislosti s mikrotopografickými a mikroklimatickými poměry. Zahájili jsme experiment s ochlazováním a oteplováním jejich prostředí se záměrem nalézt reakce lišejníků na klimatické změny.
LN Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Snídaně je naplánována na osmou. Do terénu chodím většinou na celý den, vracím se mezi osmnáctou až dvacátou hodinou. Pokud člověka ale počasí donutí pracovat „jen“ v laboratoři, pak ho čeká zhruba o půl druhé odpoledne oběd. A pak se zase pracuje a někdy třeba až dlouho do noci.
LN Sami si vaříte a střídáte se ve službách. Nemají vaši mužští kolegové snahu dávat víc domácích prací vám?
Ne. V tom opravdu mezi členy expedice není rozdílu.
LN A jak se liší režim toho službového dne?
Tím, že ho prakticky celý strávíte v kuchyni. Připravujete hlavní jídla, myjete nádobí, popřípadě uklízíte, což zabere veškerý čas.
LN S čím je pro vás nejtěžší se vyrovnat?
Asi s minimem kontaktů s přítelem, rodinou, kamarády.
LN Počasí nezlobí?
Za dobu, co jsme tu zatím strávili, je velmi proměnlivé. Zažili jsme jak nádherné slunečné dny, tak silné vánice.
LN Jak vypadá okolí stanice?
Kolem je polární kamenitá poušť se sopečnými stolovými horami. Výhled máme na zaledněný Antarktický poloostrov.
LN Máte poblíž nějaké kolegy?
V našem sousedství pracuje dočasně expedice brazilských paleontologů. Doufají, že naleznou dinosaura. Bydlí pod stany a asi jim občas při extrémním počasí není do smíchu.
LN A co zvířata?
Není problém zde vidět tučnáky a tuleně, i když ne v takovém množství jako v jiných částech Antarktidy. Běžní jsou tu i rybáci, chaluhy, burňáci a racci. Ještě doufám, že uvidím lachtany a velryby.
LN O co všechno za dobu, kterou strávíte v Antarktidě, přijdete doma?
„Prošvihla“ jsem už oslavy konce roku i několikery narozeniny svých blízkých. Ty svoje jsem slavila ještě v Argentině při cestě sem. A pokud se týká blížících se Velikonoc, na ty už doufám budu doma. Je tu totiž poněkud nedostatek vrbového proutí.

Regionální mutace Lidové noviny - Brno
JIŘINA VESELÁ
http://lidovky.zpravy.cz/bada-mezi-lisejniky-a-tucnaky-dja-/...

Monday, February 12, 2007

Česká polární stanice zahájila provoz

Při slavnostním aktu zazněla státní hymna a hlavní budova stanice byla pokřtěna šampaňským. Lahev se ovšem nerozbíjela o zeď budovy, jak je zvykem, pouze se "něžně" polévalo.

Křest za účasti představitelů ministerstva školství, vědců a českých velvyslanců v Chile a Argentině se měl původně uskutečnit o něco dříve. Cesta do Antarktidy je ale poměrně složitá a protáhla se o dva týdny.



Mendelova stanice je již téměř 50 zařízením svého druhu na ledovém kontinentu. Stavba stanice stála 60 milionů korun. Komplex by měl sloužit 20 až 30 let. Čeští geologové, biologové a geografové zkoumají v tomto místě změnu klimatu a takzvané antarktické oázy. Jsou to místa, z nichž ustoupil ledovec, a na kterých se uchycuje první život v podobě jednoduchých rostlin - řas, mechů, lišejníků. Český výzkum může odpovědět na mnohé otázky spojené s globálním oteplováním.

České zařízení je sice velmi moderní, ale vedle některých stanic může působit jako "malý bratr". Zatímco na české stanici je prostor pro tým až 20 vědců, tak například antarktická stanice USA McMurdo v létě tradičně hostí až 800 osob.

http://blesk.cz/Clanek69770.htm