S Olgou Bohuslavovou o ledových pustinách

Časopis Respekt - Rozhovor

S Olgou Bohuslavovou o ledových pustinách

Na téma života v „antarktickém domě“, antarktického výzkumu, objevných cest i touhy po opuštěném prostoru, jste dnes mohli diskutovat s Olgou Bohuslavovou, biogeografkou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Olga Bohuslavová (*1981) je studentkou doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor fyzická geografie, zaměření polární ekologie. V připravované dizertační práci se zabývá ekologií lišejníků na odledněných částech ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. V roce 2007 a 2008 se zúčastnila antarktických expedicí, kde spolu s dalšími vědci žila na české polární stanici Johanna Gregora Mendela a s geology, klimatology, biology a geografy zkoumala velkou část ostrova.Antarktida zůstává bezesporu nejpřísněji střeženým kouskem planety. Podle mezinárodní smlouvy podepsané ve Washingtonu v prosinci 1959 je možné kontinent využít pouze pro mírové účely. Zakazuje se tu těžba nerostů, budování vojenských základen, nukleární pokusy a zapovídají se i jakékoli nároky na území Antarktidy.V zálivech u antarktického pobřeží ale kotví stále více výletních lodí. V letech 2001 až 2002 sem přijelo 15 tisíc návštěvníků, v roce 2007 už jich bylo 40 tisíc. Vědci varují, že Antarktidě hrozí zanesení cizích rostlin a živočichů, které mohou zlikvidovat tamní jedinečný ekosystém. Na skalách, kde ještě donedávna rostly jen lišejníky, se v letních měsících objevují mračna hmyzu, hrozí ale i zavlečení dalších zvířat, třeba hlodavců, kteří by mohli zlikvidovat kolonie tučňáků nebo mořských chaluh či albatrosů (článek Ondřeje Nezbedy - Cesta bílým tichem - Respekt 15/09).

Dobrý den, jak hodnotíte boj Václava Klause na téma globální oteplování?
Iva Koutská
Dobrý den, boj Václava Klause na téma globální oteplování hodnotím negativně, ač je to samozřejmě dost problematické samo o sobě. Je to stále dokola se opakující téma, vědeckých důkazů, že tyto klimatické změny nejsou jen kolísáním, ale že lidstvo velkou měrou přispívá ke změně klimatu už je mnoho. Nevím proč Václav Klaus nebere v potaz vědce a odborníky, kteří této problematice opravdu rozumějí.

Dobry den, jak vnima ledovou pustinu zhyckany evropan? A jak zivot na jedne lodi, co ponorkova nemoc? Co Vas nejvice prekvapilo mile i nemile? Dekuji
Pietro
Dobrý den, no, oblast, kde leží česká základna v Antarktidě není úplně ledová pustina, je tam velký odledněný prostor, kde se právě zkoumají klimatické změny, ale prostor sám je absolutně mimo civilizaci, tudíž na Vás pocit "pustiny" určitě dolehne. Ponorková nemoc se naštěstí moc nekonala, přes den jsou víceméně všichni v terénu a pracují, večer se sejdete všichni "doma" na základně a jste rád mezi lidmi. Nejvíce mě překvapilo to, jak na mě Antarktida zapůsobila v pozitivním slova smyslu, je to opravdu silný zážitek...Nemile zase asi to, že logistika dopravy na toto vzdálené místo v organizaci Argentinců je poněkud komplikovaná, ale s tím se holt musí počítat...

Čím se vám Antarktida úplně nejvíc vryla do paměti i srdce?
Magdaléna
Nejvíc určitě jedinečností a nádherou přírody. Pohled z tabulových hor na moře a kry v něm, okolní ostrovy a oblaka je neopakovatelný...také vzdálenost na kterou vidíte je nestrovnatelná s tím co vidíte jinde, tudíž je kolem Vás obrovský prostor, který přehlédnete a člověk si uvědomí jak je malinký a ztracený tam někde daleko.

Jak moc pro vás cesta na Antarktidu byla objevitelská? Podařil se expedici nějaký skutečně důležitý objev?
Vilda Rameš
Objevitelská tato cesta byla hodně - jednak objevíte pro sebe nové místo na Zemi, poznáte líp sám sebe, své kolegy. Expedice se skládá z týmů různého vědeckého zaměření - biologové, meteorologové, geologové - objevy samozřejmě jsou a jsou důležité, ale většina z nich vyžaduje další bádání v laboratořích. Letos je několik velmi zajímavých biologických objevů a z těch co podpoří teorii klimatických změn je to, že se již několi sezon měří odtávání jednoho z ledovců v blízkosti stanice a tento ledovec stále ubývá.

Láká vás dobytí i druhého pólu?
Matěj R.
S dovolením pominu slovo "dobytí". Návštěva severního pólu mě neláká, arktické kraje (ne ty nejsevernější) ano.

Jsou skutečně podmínky na polární stanici tak tvrdé jak si obyčejný člověk (laik) představuje, nebo už mají polárníci v dnešní době k dispozici veškeré potřebné a dostupné vybavení?Jak se s takovou výzvou - arktické expedice- popere "křehká" žena?
Halina V. V.
Česká základna Johanna Gregora Mendla v současnosti patří k nejmodernějším stanicím v Antarktidě (Belgie bude mít modernější). Tudíž je to obydlí, které má téměř všechny náležitosti normálního bydlení v Evropě. technické vybavení je samozřejmě přizpůsobeno klimatickým podmínkám a nárokům na environmentální provoz, ale najdete tam sprchu, sporák, ledničku...Doufám, že jsem výzvu zvládla, neměla jsem nijaký zásadní problém.

Už když jste si vybírala obor studia polární ekologie, tak jste počítala s cestami do polárních oblastí a nebo jste si tento obor vybrala až po jejich návštěvě?
David Chuchma
Vstudovala jsem kombinaci předmětů, která je vhodná pro pokračování ve studiích polární ekologie. Tudíž to byla také souhra náhod, že jsem se o polární projekt začala zajímat a studia začínala v době kdy jsem nevěděla jeslti bude možné se expedice zůčastnit.

V článku Ondřeje Nezbedy se píše o touze po otevřeném prostoru a cestě bílým tichem: toužila jste i vy zažít naprosté ticho sněhových plání, jejich nekonečný prostor bez živé duše a samotu? Na co člověk myslí při putování arktickou krajinou?
Heřman Mikloš
No, to jste to docela vystihl...na ostrově Jamese Rosse - alespoň tam kde jsem se pohybovala já - nejsou sněhové pláně, já jsem je někdy měla nahrazeny stolovými horami, na kterých jsem bádala a všude okolo bylo moře plné ker. Pokud jsem se pohybovala sama, byla to opravdu asi největší samota, kterou jsem zažila. Na mysl se dostanou myšlenky, které tak často na povrch nevyplavou a je to asi dost niterní, chce to zkrátka zažít...

Co si mám představit pod označením antarktický dům?Děkuji za odpověď.
Tonda Hrástek
Antarktický dům jak ho znám z ostrova Jamese Rosse je jednoduchý domek o velikosti cca 10x20 m, kde je jedna kuchyň a a si 7 pokojů, malá koupelna, 2 laboratoře a strojovna. K "antarktickému domu" patří 9 technických kontejnerů ve kterých se zajišťuje vše potřebné pro fungování stanice.

Je výskyt lišejníků na jižním pólu zcela odlišný od jejich výskytu na pólu severním?
Ladislav Richtrmoc
Jižní a Severní pól jsou již tak extrémní oblasti, že hodnotit výskyt lišejníků a rozdíly mezi přímo zde by asi nebylo nejpřesnější. Pokud bych tuto otázku zobecnila - např. na jižní polární oblast (např. Česká stanice J.G.Mendela leží těsně před polárním kruhem) a severní polární oblast, tak druhy jsou určitě rozdílné a i jejich množství. Je to dáno ale také zeměpisnou šířkou - oblasti ve stejné z.š. na jihu jsou mnohem drsnější z hlediska klimatu, než ty na severní polokouli, kde jich bude více druhů ve větším zastoupení. Také ale existují druhy lišejníků, které rostou v obou polárních oblastech.

Píšete, že ledovec poblíž stanice taje, vyskytují se pod ním lišejníky rovnou, nebo obsadí nově získaný prostor?
Vl. Richtrmoc
Ne, v Antarktidě trvá docela dlouho (desítky a stovky! let) než takový lišejník vyroste. Pod ledem lišejníky nerostou, ledovec se pohybuje. Lišejníky obsazují nově získaný prostor, ale trvá to opravdu dlouho - v těchto oblastech lišejníky rostou extrémně pomalu.

Je stanice Johanna Gregora Mendela využívána celoročně? Mohou ji využívat i vědci z ostatních zemí?
Vl. Marek
Je využívána pouze v době austrálního léta - (naší zimy). V autrální zimě jsou tam tvrdé podmínky, stanice na zimní provoz není konstruovaná a ani vědci z oborů, kteří se expedic účastní by tam neměli práci.Ano, je využívána i jinými vědci - letos byli na stanici kolegové z Argentiny, minulé sezony glaciolog z Irska.

Jsou výzkumné práce v arktidě nějak rozděleny mezi jednotlivé stanice, nebo vědecké týmy někdy pracují na stejných nebo podobných projektech? Jsou výsledky vašeho výzkumu k dispozici i dalším týmům?
Lenka Jeřábková (jerabina@seznam.cz)
V Antarktidě (jižní polární oblast) je již velké množství výzkumných stanic a pracuje se jistě na mnoha podobných projektech, ale např. různými metodami a také je vždy zkoumání omezeno na oblast přilehlou ke stanici. (samozřejmě na výjimky expedic, které jsou mobilní, nebo putují do konkrétních oblastí ze svých základen). Mnoho projektů je také společných a pracují na nich týmy z různých stanic a zemí. Co se týká výsledků - obecně jsou samozřejmě k dispozici, ale většinou až po opublikování v odborných článcích je možné sdílet konkrétnější data.

Publikovala jste své zážitky v nějaké knížce nebo webových stránkách?
Metůdek
V knížce určitě ne, byla to výzkumná expedice a takovou ambici jsem neměla, vydávat knížku. Spíše se věnuji přednáškám a promítání fotek, webové stránky také jsou, ale ne vyloženě o zážitcích.

Děkuji za předchozí odpověď: Ještě se vás zeptám, využívá se na provoz polární stanice přírodních zdrojů energie? Solární panely? Větrná eletrárna? Biopaliva apod.?
Tonda Hrástek

Ano, je snaha využívat přírodní zdroje na maximum, tudíž je stanice pokryta solárními panely (ohřívají vodu) a na každém z kontejnerů je větrná elektrárna. Vítr je v antarktické krajině obecně hodně silný, velmi často je možné jet pouze na větrné elektrárny.

Jsou lišejníky z Arktidy využívány ve farmaceutickém průmyslu?
Petr Němček
Lišejníky z Arktidy (severní polární oblast) jsou využívány ve farmacii - léčí se s nimi např. horní cesty dýchací. Tyto druhy lze ale nalézt na mnoha místech Evropy, ne jen v Arktidě. Jestli jsou také některé antarktické druhy využívány ve farmacii, to nevím, ale myslím, že spíš ne.

Budou díky dotacím na vědu a výzkum badatelské cesty častější nebo naopak?
Miroslav Pavlát
Tak to je těžko předpovědět - z pohledu preferencí dotací na některé oblasti ve vědě by se mohlo zdát, že cesty (do polárních oblastí) by měly být častějsí, ale toto není jediné kritérium, záleží to na více okolnostech.

Zdroj: http://www.respekt.cz/rozhovory-detail.php?sel_id=218