Bádá mezi lišejníky a tučňáky
17. února 2007, Lidové noviny

Brňanka v Antarktidě – Olga Bohuslavová je jedinou ženou na polární stanici

BRNO Až se jednou budou psát dějiny polární stanice v Antarktidě, mohlo by se jméno Olgy Bohuslavové pojit s přídavky první a jediná. Mladá doktorandka Masarykovy univerzity se totiž stala první a jedinou ženou v premiérové oficiální vědecké výpravě českých polárníků. Na ostrov Jamese Rosse odjela se čtrnácti muži 26. prosince. Návrat výpravy, jejímž vědeckým úkolem je sledovat ekosystém odledněného území, je plánován na začátek března. Na otázky LN odpovídala přímo z Antarktidy.
LN Jak se vám žije za polárním kruhem?
Dobře a poměrně podle očekávání. Mám docela dobrý pocit. Pokud nám i nadále počasí dovolí, tak dokončíme do odletu z ostrova všechno, co jsme si předsevzali. To by bylo výborné. Zároveň ale cítím, že čas tu letí opravdu velmi rychle a přiznávám, že se už těším domů, i když je úžasně zajímavé být zde.
LN Jaké vědecké práci se v týmu věnujete?
Pod vedením svého školitele se zabýváme ekologií lišejníkových společenstev. Ostrov Jamese Rosse je totiž polární pouští a lišejníky spolu s mechorosty a řasami tu tvoří jedinou rostlinnou složku. Keříčkovité lišejníky vytvářejí bohaté porosty na okolních vulkanických horách.
LN Co tedy konkrétně zkoumáte?
Studujeme druhové složení lišejníků, jejich množství v souvislosti s mikrotopografickými a mikroklimatickými poměry. Zahájili jsme experiment s ochlazováním a oteplováním jejich prostředí se záměrem nalézt reakce lišejníků na klimatické změny.
LN Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Snídaně je naplánována na osmou. Do terénu chodím většinou na celý den, vracím se mezi osmnáctou až dvacátou hodinou. Pokud člověka ale počasí donutí pracovat „jen“ v laboratoři, pak ho čeká zhruba o půl druhé odpoledne oběd. A pak se zase pracuje a někdy třeba až dlouho do noci.
LN Sami si vaříte a střídáte se ve službách. Nemají vaši mužští kolegové snahu dávat víc domácích prací vám?
Ne. V tom opravdu mezi členy expedice není rozdílu.
LN A jak se liší režim toho službového dne?
Tím, že ho prakticky celý strávíte v kuchyni. Připravujete hlavní jídla, myjete nádobí, popřípadě uklízíte, což zabere veškerý čas.
LN S čím je pro vás nejtěžší se vyrovnat?
Asi s minimem kontaktů s přítelem, rodinou, kamarády.
LN Počasí nezlobí?
Za dobu, co jsme tu zatím strávili, je velmi proměnlivé. Zažili jsme jak nádherné slunečné dny, tak silné vánice.
LN Jak vypadá okolí stanice?
Kolem je polární kamenitá poušť se sopečnými stolovými horami. Výhled máme na zaledněný Antarktický poloostrov.
LN Máte poblíž nějaké kolegy?
V našem sousedství pracuje dočasně expedice brazilských paleontologů. Doufají, že naleznou dinosaura. Bydlí pod stany a asi jim občas při extrémním počasí není do smíchu.
LN A co zvířata?
Není problém zde vidět tučnáky a tuleně, i když ne v takovém množství jako v jiných částech Antarktidy. Běžní jsou tu i rybáci, chaluhy, burňáci a racci. Ještě doufám, že uvidím lachtany a velryby.
LN O co všechno za dobu, kterou strávíte v Antarktidě, přijdete doma?
„Prošvihla“ jsem už oslavy konce roku i několikery narozeniny svých blízkých. Ty svoje jsem slavila ještě v Argentině při cestě sem. A pokud se týká blížících se Velikonoc, na ty už doufám budu doma. Je tu totiž poněkud nedostatek vrbového proutí.

Regionální mutace Lidové noviny - Brno
JIŘINA VESELÁ
http://lidovky.zpravy.cz/bada-mezi-lisejniky-a-tucnaky-dja-/...

Česká polární stanice zahájila provoz

Při slavnostním aktu zazněla státní hymna a hlavní budova stanice byla pokřtěna šampaňským. Lahev se ovšem nerozbíjela o zeď budovy, jak je zvykem, pouze se "něžně" polévalo.

Křest za účasti představitelů ministerstva školství, vědců a českých velvyslanců v Chile a Argentině se měl původně uskutečnit o něco dříve. Cesta do Antarktidy je ale poměrně složitá a protáhla se o dva týdny.

---

Video zde

---

Mendelova stanice je již téměř 50 zařízením svého druhu na ledovém kontinentu. Stavba stanice stála 60 milionů korun. Komplex by měl sloužit 20 až 30 let. Čeští geologové, biologové a geografové zkoumají v tomto místě změnu klimatu a takzvané antarktické oázy. Jsou to místa, z nichž ustoupil ledovec, a na kterých se uchycuje první život v podobě jednoduchých rostlin - řas, mechů, lišejníků. Český výzkum může odpovědět na mnohé otázky spojené s globálním oteplováním.

České zařízení je sice velmi moderní, ale vedle některých stanic může působit jako "malý bratr". Zatímco na české stanici je prostor pro tým až 20 vědců, tak například antarktická stanice USA McMurdo v létě tradičně hostí až 800 osob.

http://blesk.cz/Clanek69770.htm